Postřižiny
Osobní obřad přijetí dítěte mezi muže.
Obřad se vykoná okolo 7 roku dítěte (chlapce), kdy si dítě odřeže (ustřihne) vlasy, které vhodí je do ohně. Do ohně se také hodí zbytek pupeční šňůry, který po porodu schovala matka, která ji zavázala červenou šňůrou.
Po tomto obřadu se z dítěte stává chlapec, který už nenosí košili po otci (která jej chránila), ale nosí své vlastní oblečení a má svou vlastní výbavu (nůž ...). Pracuje či chodí s otcem.
V novodobém pojetí může obřadem Postřižin projít i dospělý člověk, který v dětství neměl možnost tímto obřadem projít, aby se zařadil tak do slovanské komunity a oddělil tak svůj předchozí život od nového. Vhozením vlasů do ohně tak spaluje nepříznivé věci (vlivy) předchozí doby.
Postřižiny mohou být pouze jednou za život.
III. 4 Postřižiny
Přestože neznáme zprávy o prvních letech života slovanského dítěte, nelze
v nej ranějším věku předpokládat nějaké rozdíly ve výchově chlapců na jedné straně a
dívek na straně druhé. Děvčata i chlapci byli s největší pravděpodobností v útlém dětství
vychovávány a opečovávány matkou. Chlapec však po určité době přešel pod vedení
otcovo, zatímco dívka zůstala v péči matčině. Obě pohlaví pak byla vedena
k zaměstnáním, jež jim náležela. Právě s tímto by mohl souviset jistý, přímými zprávami
u Slovanů doložený obřad postřižin. Problémem tohoto zvyku je různorodost zpráv, které
se nám o něm dochovaly. Proto je dosti obtížné posoudit jeho smysl, průběh a věk, ve
kterém k němu bylo přistupováno. Otázkou také je, zda se tento ceremoniel týkal pouze
chlapců, nebo docházelo i k postřihování děvčat. Právní prameny Velké Moravy, narozdíl od křtů, svateb či narozenin, nám o tomto
zvyku nepodávají žádnou zprávu. Samotný termín "postřižiny" je českým novotvarem
vzniklým až v 19.století.
S jistotou lze však tvrdit, že byl u Slovanů praktikován již
v době předkřesťanské. Zároveň opět nešlo o akt ryze slovanský, ale jeho stopy lze nalézt
víceméně u většiny národů.
Samotný obřad postřižin byl ve staroslovanském prostředí doprovázen
rodinnou slavností a hostinou, zvláště pak u osob bohatších a vznešenějších.
Zda-li
byly součástí oslav také různé hry a tance, jak tomu bylo při svatebních hostinách, nevíme.
Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná přímá zpráva o konání obřadu postřižin na
Velké Moravě, můžeme se pouze dohadovat, zda-li se k postřižení přistupovalo i u dívek,
jak na to poukazují stopy ve folkloru Srbů (muslimských i pravoslavných), Ukrajinců a
jak tomu bylo i u starých Germánů, nebo byli postřihováni pouze chlapci. Také věk,
kdy se postřižení vlasů konalo, byl podle dochovaných zpráv velmi různý.
Právě z těchto důvodů existuje několik názorů na smysl, význam a průběh tohoto obřadu
u Slovanů:
1. Význam hygienický - u pohanských národů existovala pověra, podle níž nesměly
být dítěti po určitou dobu stříhány vlasy, poněvadž by to mohlo uškodit jeho
zdraví.
2. Význam přechodu z věku dětského do nedospelosti - odnětí dítěte z matčiny péče
a jeho svěření pod volnější vedení otcovo. Postřižiny měly být obřadem, jenž
doplňoval výše zmíněné přijetí dítěte do rodiny otcem. Chlapec byl pak od té doby
veden k zaměstnáním, přináležejícím mužům.
U Rusů postřižiny vyjadřovaly
přiznání dítěte mužem, zákonitým synem, dědicem otcovým a budoucím členem
společnosti. V tomto významu se tedy mohly postřižiny týkat pouze chlapců.
U všech národů slovanských se ovšem konaly mnohem dříve (a měly tudíž i jiný
význam), než u Germánů.
zdroj: https://is.muni.cz/th/h10bf/Zena_ve_velkomoravske_spolecnosti.txt
Žena ve velkomoravské společnosti (bakalářská diplomová práce)
Jiří Bořecký